je zkouškový, půl jedný ráno a mš hučí v uchu... napadá mě spousta věcí co bych teď měla dělat... místo toho se nedokážu odlepit od tvejch básní...
13.06.2008 00:35:00 | Elča
Píšeš BIL, mně to napovídá PIL. To také není řešení. Přírodu mám rád a moc, ale přiznám se, že jsem před více než dvaceti lety zhřešil. Byl jsem poslušný vnuk a chránil úrodu hrušek se vzduchovkou v ruce. Ještě ho chudáka vidím, toho špačka. - Na chalupě jsme měli postupně (a máme stále) mnoho koček (vždy více současně), takových polodivokých - ne vždy právě s jednoduchým osudem. S dědovým pejskem - bílým špicem - o rok mladším než já (starým jako brácha), který nás sice dřív opakovaně oba kousl, jsem prožil jeho poslední minuty koncem jara 1989.
14.05.2008 12:04:00 | Juan Francesco de Faro
Dobrá myšlenka, rozum a cit, pýcha a předsudek, flagelanti in flagranti..:) Napadá mě spoustá blbůstek k tomuhle tématu. Pokud to tedy ještě vůbec je k tématu..:) Ale, tady poprvé se mi zdá, že jsi trochu moc zanevřel na formu v poměru s obsahem.
13.05.2008 13:05:00 | prostě Zuzana
... jenže komu není rady ... až se ucho utrhne ...
... a slunci? tomu pošetilému milenci bych nevěříla ...
... zvláštně psané strofky ...
13.05.2008 11:15:00 | Marcella
:D... přímo geniální zpracování... neměl bych tě pořád chválit, ale ty mi nedáváš na výběr...:)
13.05.2008 09:48:00 | Šerák
a kruci. pozdě... :) ale přejet broučka... a šnečka ze šněčího ghetta... to je hřích... :D pardon. já vím já vím. dnes ale ještě nemohu být seriózní - musím počkat až se rozední.
13.05.2008 01:53:00 | Já Esther Ruth