Na tři kroky ...
Na tři kroky ...
Anotace: ...asi tak ...
vlhkými polibky
do tašek.
Rytmický tanec kapek
bolest a pláč nebe
nadšení a smích
tekoucí vody.
Vrstvení emocí
pod střechou pergoly
hudební linka čisté radosti.
Do hajzlu s básněním
k čertu s uměním
které nikoho nezajímá.
V děsivé přímočarosti
dnešního života
čas na krásu nezbývá.
Kdo ví, co stane se
v příštím okamžiku.
Džungle v nás.
Jaro hůlkou kouzelnou
cinklo do trianglu.
Melodie otevřela květ hořce
který svou modř otiskl do bílého kamene.
O čem život opravdu je.
Vím to?
Nebo jsem ještě na cestě.
Probuzené vnitřní hlasy srdce kňourají,
„otázky stále jen otázky.“
Uvědomuji si,
že mám v sobě zvláštní prázdno, odlitek
nebo jen stopu ve tvaru slova.
Bez odpovědi.
Večer s kouskem měsíce
ve tvaru písmene „Dé“
tváří se bezbranně
odražený v kapce na konci listu
usínajícího klematisu.
Čisté a tvůrčí umění
posunuté k dokonalosti.
Na tři kroky od pergoly.
Komentáře (25)
Komentujících (25)
Doporučit
Tisk
... na tvá místa v papíře je potřeba hodně času ... ráda si ho vyšetřím ... Peťánku
12.06.2008 07:57:00 | Marcella
Příjemně zvláštní dílko, k přemýšlivé a zvažující náladě naprosto ideální! Povedla se!
20.05.2008 17:58:00 | Traci
...ten, kdo napsal tahle slova a pocity, nemůže mít v sobě prázdno, ani zvláštní... :-)
20.05.2008 15:15:00 | Lota
Kdybych mohla ťuknou mnohokrát tak ťuknu, pravidla mi nedovolí více..nádhera.
19.05.2008 19:12:00 | Hančí
Dela mi dobre,ze casto odhadnu podstatu tvych dilek, ale tentokrat fakt nevim...je to tak mile premyslive, tak destive, tak plactive, vune zapomenutych chvil...ale co dal?
16.05.2008 12:44:00 | C.alwen
1) Tahle báseň je špičková. 2) Nepochopil jsem z ní, jestli ti psaní pomáhá, nebo ubližuje. 3) Mně čtení tvých básní pomáhá. 4) Jestli ti je blbě, vem si prášek a piš dál.
16.05.2008 08:30:00 | Aťan
...a já si myslím, že krásu časem nelze vytěsnit, ani omezit. Myslím, že o ní víme. Co nevíme je to, jakou má pro koho tvář. Protože ji nesdílíme. A ne, že by nebyl čas. My to nedovedem, nebo se máme za blázny/ snílky/ cokoli... a rychle ten čas vykrýváme konkrétnostmi, co o nás nic neprozradí, neřeknou... A přesto. Pořád se něco děje. A střídavě couvá a dorůstá...
15.05.2008 23:52:00 | Heda
Jarní déšť co přírodu probouzí....moc krásně se mi Tvé básničky čtou a nutí mě přemýšlet o životě a to je dobře. Díky :-))
15.05.2008 20:53:00 | HannyJanny
...musel jsem se zamyslet a to je dobře.Kapka na konci listu,hm,paráda.
15.05.2008 15:16:00 | WAYWARD
:) je taková
mokrá jarní děšťová
a ze života :)
veľmi dobre
sa mi číta
15.05.2008 13:47:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Máš v sobě tedy džungli,nebo prázdno?
Ale báseň -to víš,že na něco je.
Třeba jen ,že si někdo tu krásu slova vychutná v příjemné chvilce.
15.05.2008 11:42:00 | s.e.n
Pro kouzlo zeměpřírody
pro dorůstavý Měsíc
je každé slovo zbytečné
a naše verše nanic.
Ale ty umíš popsat všechno tak krásně.
15.05.2008 11:22:00 | Marfuša
prázdno čeká na naplnění
melodie života tančí na špičce jehly
věčný boj být nebo žít
nádherná symfonie barev a tvarů nitra - ST!
15.05.2008 11:10:00 | spare
Všedně nevšední
rád si tě čtu
už spousty dní
Úžasný verš. Jsem skoro dokonalý básník.
Držím v uších Testament.
15.05.2008 11:10:00 | smudlinek