Obchodní smlouva

Pantátové
klaním se...

Ruku líbám
slečno.
Či snad paní?
Mohu nabídnout vám rámě?

Konverzace plyne
racek na vlnách
spálené tělo sluncem
pod frakem
nesnesitelně svědí
zdvořilostní šedí.

Na polstrované usedám
jak dámská
jemňoučká kůže po sprše
červeňoučká zadnice
chladnou smáčená
vzdychá
tiše
nemůže řvát
před skokem
z pětimetrového prkna.

Cinkot číší
přípitek
a kupodivu nebučí
kol stolu stáda dobytek.

Já s nimi mlaskám
v rouše beránčím
pod číslem
čtrnáct.

Rve mi boltec
protivná
trojhranná
plastová cedule...

Sedmička
ta naproti
na slovo skoupá
obě náušnice trhá
po stole valí se
ke mně tak prudce
až padne mi do klína
pitoreskní smlouva.

Odečti,
a budeš nula!

Sečti,
jsme si rovni,
tak v sedmém patře
pokoj číslo čtrnáct.

Servi tu svou
a všechny tři stiskni
na důkaz toho
že nejsi tak blbej
jak kol kolem všichni.

Modrají mi klouby
blahořečím výtahu...

Dveře pootevřeny jsou
záclona pluje
v průvanu
u nočního stolku nahá sedí
usměvavá tvář
sedmasedmdesáti významů.

Podepiš!

Ať neslítneš
hubou na beton
z pětimetrovýho prkna
ty důvěřivej
drahej synku
můj...