V noční váze květ
pod sebou v posteli
přichystán má ho děd
už je tam všechno
co kdy a proč sněd´
Celý svůj život
vytlačen na dlani
to jeho strádání
i celé nadání
teď na nic jest
Je to to poslední
jako syn prostřední
po svém otci a za matku
udělal hromádku
počátek souznění
Suše si uleví
vydechne zážitky
srdce už spočívá
duše jej objímá
cukne s ním láska
Už ho to nebaví
...a to je konec
...dlouhý konec
...života
...krátkého života.
Co říct? Jednou to poznáme sami...
24.05.2008 11:07:00 | Chancer
ani nevíš,jak pravdivě jsi to napsal,,dlouhý konec krátkého života a vědí to jen ti ,co jsou na jeho konci.
24.05.2008 10:43:00 | takova
v okamihu zrodenia a smrti sme si rovní... a medzitým máme šancu...páči sa mi...
23.05.2008 21:34:00 | sophia92