Noc

Noc netopýří
noc plamenů
(v srdci i na ohništi)
Noc sopky Venušiny
noc odumřelá v kolejišti
pod koly první lokálky
Noc odzpívaná cvrčkem v poli
noc opuštěná hvězdami
teď vánkem pochovaná
někam za obzor
Noc oplakaná tmou
(ach, jak ty slzy bolí)
Teď Arc d´Ciel
se vzhlíží v kalužinách
cesty . . . do Vělopolí . . .

Mýlíš se adjunktova dcero
když srdceryvnou písní
vyzpívat všem hodláš ten svůj žal
Jen vrby u potoka pokývají větvemi
snad srny z revíru zavětří a zvednou hlavu
Ta noc doopravdy byla poslední
co jste se spolu na seníku milovali
Teď už není nic
než pár svíc
a křížek za zatáčkou u cesty
tam co se od vás
. . . z kopce sjíždí ku Těšínu . . .

Noc netopýří
noc . . .
odumřelá za zatáčkou cesty
noc . . .
ztracená v kolejišti
. . . času . . .