Galerie vzpomínek

************************************

Neuměj žít a neusínaj
skvrny malířský,
co chvalně zazdívaj
svým tělem velmistrům
jejich rytířský,
světem neskleslý um.

Neuměj snít a celý kraj
svoje pýchy proráží paletou.
Neuměj bdít - tak radši maj
cesty zúžený, ať se nespletou,
když nocí vracej se zpátky.
Když nežijí ani neusínaj.

Průlom, čerň prudkých mračen
se přehupuje přes probdělý síto,
přes zabředlý nánosy stěn.
Tak je jim to líto!
A oči se klíží,
když čelí smilstvu
před zamčenou mříží.
Proč zaplavil Saint bitvu
červeným potokem?
A proč svět jinak to už neumí?
Proč slzičky scházejí se pod okem?
Svět jinak nedá - jen rány střel utlumí.
Kdo vysvětlí jim to?! Proč nemůžou žít.
Proč v zákopech leží mrtvých natisíc...

Neuměj žít a vyhasínaj
stěny zmoudřelý,
porostlý arnikou.
Neuměj žít a příběhy znaj
- story otřelý, jak to bylo s panikou.
A umělci obkličují Evropu.
- Snadno zapomínaj,
jak pro ně umrlci spadli do zákopů.
Vystavěli si tu americkej ráj
- domy zbořený, krev
a odpustky za ropu...

Tak je mi to líto!