Z VĚTROPLACHA VĚTROLAM
Z VĚTROPLACHA VĚTROLAM
Ty,
jsi jako stonek
spanilé růže bez květu
...krásný
který jsem otrhal
lístek po lístečku,
ohladil trny
...až
zůstal jen proutek
...proutečku.
Ten moudrý
do svazku starého Svatopluka
Ty,já a náš syn,
dcera co vzkvétá
tak celkem čtyři
svázaní pospolu
stvol vitý životy
...vícero,
méně se klátí
...rodino.
jsi jako stonek
spanilé růže bez květu
...krásný
který jsem otrhal
lístek po lístečku,
ohladil trny
...až
zůstal jen proutek
...proutečku.
Ten moudrý
do svazku starého Svatopluka
Ty,já a náš syn,
dcera co vzkvétá
tak celkem čtyři
svázaní pospolu
stvol vitý životy
...vícero,
méně se klátí
...rodino.
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
TiskKomentáře
Krásné využití té pověsti o Svatoplukovi a těch jeho šípech ;-)
I slabí jednotlivci společně zmůžou (nebo vydrží) hodně!
26.05.2008 17:23:00 | Chancer
Dokud se pnete jeden kolem druhého,
dáváte si navzájem sílu a nic vás
nezmůže.
24.05.2008 23:54:00 | a_tao
Pěkný, upřímný...
24.05.2008 23:50:00 | Ewineccka
Mně se líbí tvoje pestrá škála - od bumbaliště a radovánek, až po krbové kotviště. (a naopak :-))
24.05.2008 22:09:00 | Aťan
co napsat.....strašně bych si na Vás chtěla sáhnout...cítit ten zázrak...rodina....krásná báseň
24.05.2008 21:42:00 | Noc17
ouu,tak k tomuhle vyhrady zadne nemam :-), moc krasne si to napsal a ty slova, co jsi pouzil me dostavaji do kolen :)
24.05.2008 18:46:00 | saddova