Nedokončená

Východ...
.
Přes slepená víčka nasával vůni ranního rozbřesku,
po neznámé cestě kráčel sám
zahalen příchutí medového oparu
a při tisícím kroku uviděl
zrající, k explozi bující,
malířský kýč.
Zatajil dech,
polkl,
vlastní stín překročil hranici mezi dnem a nocí.
Pohledem spočinul na živých kobercích,
snad z Persie malované,
pouze ty barvy trochu přesycené.
Povzdechl nad tou krásou
a nastoupil do biografu Svět ...

Západ ...
.
Malíř amatér,
co po obloze jak rýčem v zemi maluje,
dívku co se s chlapcem na stráni právě miluje,
ženu, která se od svého bývalého navždy stěhuje,
muže, jenž i po odklekání stále ještě pracuje
a i to dítě, které si palec v ústech pucuje.
Jde spát, protože i příroda ukončila dnešní divadlo,
slunce zapadlo za horou z marcipánu,
zívlo a popřálo všem dobrou noc ...