Boží mlýn

Přišel z vřavy domů král
syny své si povolal.

Pojďte ke mně moji drazí
nebojte se vstupte dál
povídej mi ty můj Jane
jakpak si tu panoval?

Ó, otče nejmilejší
z Boží vůle králi
korunu Tvou jsem opatroval
než ses vrátil z dáli
nevolníky potláčel
a šlechtu zdobil řády
penězmi truhly plnil
to Tobě můj králi

Dobře synu pověz dál
kdepak je můj syn Johan?

Johana jsem vrhl v žalář
neplnil Tvou vůli
postavil se proti Tobě
bude zdobit kůly

Nevím jestli dobře slyším
možná je to klam
co si Jane s Václavem
synem třetím udělal

Na hranici se už pálí
z hadrů jenom cáry
smrtka mu už čelo zdobí
zachvácen byl čáry

Tu rozlítil se starý král
z úst se mu však sten vydral
probodl ho jeho Jan
kterého tak miloval

Běží roky jako voda
hladem trpí zdejší lid
kralevic je jako pleva
kterou nelze vyplenit

Už je starý, chromý, slepý
často slyšet zámkem křik
bolestmi se svíjí trpí
nepomůže zlato, nic

Jeho líce blednou chřady
oči poulí, nezná cit
a smrt stále nepřichází
žádná milost, žádný dík.