Letí si ani neví jak...

Let střemhlav,
bezhlesý pád,
kolem snad tok
běžících světelných dat…

Tečky bodů,
slitých do zářících přímek,
podlehla svodu,
jako každý bláhový snílek,
cele zahlcena bouří,
vydána požitku na pospas,
tělo se horoucně koří,
svět zmizel někam mimo, zas…

Jen předčasné smrákání,
z jeho náruče ji zachrání,
život dál si jede lokálkou,
tou zrezivělou, napůl ztracenou tratí,
společnost se svou morálkou,
hodnotu lásky neuzná, od nich se odvrátí…