Pozdě

pod chodník do hlíny položím vzkaz,
najde ho někdo v budoucnu z nás?
za dotekem bot na zemi stopy,
hořím vzpomínkou, nebuď tak krutý
na oknech pavučina polonahá
tuší vykreslený slib
hraji pro tebe, marná snaha
nikdo to neví líp
žárovka stekla do temnoty
beze světla nepřečtu noty
sklenička sektu převrácená
hořící klavír mezi náma
jediná slza na mé tváři
a déšť do ranní zkázy
rozkvetly květy - úplně modře
myslím, že už bude jenom dobře.