Ona

Nikdo tě nezval a přece jsi se ukázala,
jediná jsi neuklápla slzu a ještě ses radovala.
Nenávidím tě.. tolik jsi nám toho všem vzala,
ty snad nevidíš, jakou bolest jsi nám způsobila?

Na světě jsi sama, ale se mnou nepočítej,
nikdy u nás nebudeš vítána.
Ty se však neptáš a řítíš se tmou
a myslíš si, že na tebe všichni zvědavý jsou.

Mám takovou zlost a nemohu s tím nic udělat,
sama se musím naučit, jak se stím vyrovnat.
Nikdo nestojí u mě a nepomáhá mi bojovat,
to ty jsi zradila, ty jsi můj kat.

Strašně se bojím, že zase ublížíš mi,
já ale přijdu na to, jak odolat ti,
myslíš si, že nejmocnější jsi,
to však se mýlíš, nemysli si!

Až zazvoníš, otevřu. A do očí se ti podívám,
všechnu svou bolest, nenávist a lásku ti dám.
Já totiž vím, že se jednou s tebou setkám,
na konci své cesty si na tě - smrti počkám...