Pár...

Pár...

Anotace: To je tak když už nikdy neuvidíte člověka, který za něco stojí . . .nevím jestli to zařadit do lásky, takže to radši hodím sem . . .

Pár úsměvů ...
Jak ty ses usmál
A já na tebe
Jak svět pro mě přestal
A nikdo neexistoval ...
Jak mysleli jsme na sebe ...

Pár mil ...
Které ubíhaly cestou v autě.
Jak myslela jsem na tvé podání ruky,
A že neřekla jsem nic
A seděla jsem v koutě ...
Řekl jsi: „Je škoda že odjíždíš.“
Oba dva víme,
že je to nejspíš naposled,
co mě vidíš ...

Déšť ...
Jako by představoval mou náladu.
Dívám se na tvoje fotky
Vzpomínám a u toho pláču.
Chtěla bych vrátit čas.
Říct ti co chci,
Aby všechno bylo jinak ...
Je mi to líto,
protože nemůžu a mrzí mě to ...
Autor Philosophic Theory, 15.06.2008
Přečteno 268x
Tipy 3
Poslední tipující: LisSe, maena
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

skvěle napsaná báseň...díky ní jsem si vzpomněla na jeden okamžik mého života...

16.06.2008 20:41:00 | teranosaur

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel