Souboj snů

Co dělat, když dva sny srdce sklíčí
A jsou tak protikladné?
Na zemi láska, štěstí, pohoda a klidný domov
Ve snovém nebi sláva, vyhlášenost, dlouholetá vize…
Bližší ten zemský ráj,
Avšak v duši stesk po tom nebeském…
Nemohu se ani jednoho snu vzdát

Již to vím, spoutaná dvěma okovy
Ke skále bipolarity přibitá
Aischylův Prométheus šťastnějším byl
Ten či onen? Řeklo by se „jen vybrat si…“
Avšak možno vybrati si peklo nebo nebe?
Ve středu ráj… tak vzdálený
Věrná tomu co mám, vzlykám po svém snu
Útěkem do své vize přibližuji se Shellymu
A hrdlo sevřeno svobodou, tíseň v hrudi
Stesk po mé věrnosti

Věrná nadále zůstávám oběma svým potřebám
V očích jedné postrádám druhou, ale přeci tam tkví
Lze být oddána s múzou?
Nymfa bez prožitku, hmota bez požitku…

Alespoň smysly umožněno prožívat bohémský dar jest
Ačkoliv nohama na Zemi - bylo tomu tak včera, je i dnes…