- STŘEDA 18.června 2008 -

°

budím se krátce po půlnoci
. . .
něco s dětmi . . . ? . . .
Prohlížím si displej mobilu
Ne . . . nic . . .
Ještě rychle internet . . .
Ne . . . nic . . .
Zvyk . . . kliknu na liter
Mám dva vzkazy
Píše mi Marta a Myrja
je to od nich milé
. . .

Šel jsem brzy spát
od rána po celý den
připomínal se mi holocaust
( i večer na dvojce znovu jsem projížděl cestu zániku)
koleje a pražce - pražce a koleje
v onom jednotvárném rytmu
jako umíráčku zvon
duněla železniční kola přes spoje
Asi bych o tom už neměl psát
může se to zdát nudné
ale potom narazím na výslech Mauerové
a zhrozím se . . .
Je vůbec něco takového možné . . . ? . . .
Jakoby to byl nějaký zrůdný sen
ze kterého jsem se právě probudil
. . .

Myslím na své děti
Vím že jsou v bezpečí
ale mám sto chutí se za nimi rozjet
Večer jsme si spolu povídali
a já musel po telefonu povídat pohádku
" O Ester a tetě Ruth"
. . . jak spolu s maminkou
chodí na procházky v nebi
a jak jim maminka vypráví o nás
a také o velrybě v zahradě u Werichů
a o neposlušné skleničce
a o Alence v říši divů
a o Fátimě a Santigovi . . .
a co všechno věděl o kytkách
. . . Malý Princ . . .

Teď rozvažuji noc po vteřinách ticha
váží mé srdce
co tep to správná míra
zabalit
převázat
napsat adresu
- DO NEBE -
nalepit známku "Judaika"
. . . - ČESKOSLOVENSKO - . . .
kdo o tom něco dnes ještě ví . . . ? . . .
(dělal je mistr Švabinský)
a teď ještě rychle odeslat
třeba je do rána dostanou
a po snídani si budou číst
aby neviděli
aby neměli čas se dívat
jak plane "ŠOA"
za malého Jakuba
. . .

Rodí se středa
venku si na hnízdě pod okapem
. . . štěbetají vlaštovky
naslouchám jejich řeči
a prosím v duchu Boha:

- Zastav prosím ta úděsná utrpení ! -

Jak teď mám dospat rána . . . ? . . .

°°

MOŽNÁ TO VÍŠ

. . .
zdálo se mi o Tobě
. . .
byla jsi tak blízko
. . .
s rozkoší vdechoval jsem Tvou vůni
. . . oroseného jitra . . .
chvějícího se v pavoučí síti
. . .
v prokvetlé bujné trávě
. . .
ve vlasech svítilo Ti pár kopretin
zářily štěstím v jitřním šerosvitu
. . . štěstí . . .
vmalováno je i ve Tvém pohledu . . .
. . .
. . .
. . .
nad ránem zdálo se mi
o Tvých rtech
byly tak blízko těch mých
. . .
a já snil o polibku
o tom hebkém . . . něžném . . .
. . . pomalém splývání . . .
než pootevřeš svá ústa
v tajůplném očekávání
. . .
stíráme z nich Tvou rtěnku
. . .
jazyk stydlivě zkoumá
jako by se ptal
zda může vstoupit dál
. . .
možná to už víš
zdálo se mi o Tobě
byla jsi tak blízko
Tvá vůně jako orosené jitro
vprostřed rozkvetlé louky
když rosou omyti
pokoušeli jsme svými polibky
sebe navzájem . . .

Dobré jitro milá,
. . . dobrý den . . .

°