Samota tížila kámen
Samota tížila kámen
Anotace: nic veselého, to jsem se zrovna plácala ve sladké melancholii:D
Samota tížila kámen
Tam, kde tekla voda
A listí si chodilo hrát
S červenou lehkostí a těžkým bytím.
Samota tížila kámen
A nechtěla povolit
Zoufalá jak příboj
Pršela z nebes a padala na lidi
S oddaností sobě vlastní
Samota tížila kámen
S drobnými životními radostmi
S odpuštěním a opuštěním
Seděla dál
Sama.
Tam, kde tekla voda
A listí si chodilo hrát
S červenou lehkostí a těžkým bytím.
Samota tížila kámen
A nechtěla povolit
Zoufalá jak příboj
Pršela z nebes a padala na lidi
S oddaností sobě vlastní
Samota tížila kámen
S drobnými životními radostmi
S odpuštěním a opuštěním
Seděla dál
Sama.
Autor teranosaur, 18.06.2008
Přečteno 406x
Tipy 18
Poslední tipující: Já Esther Ruth, Aťan, Isobel, Jasmin de Paris, jedam, Lota, Rbb, 6thSun, ...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
tedy tedy oóó.. to je takové... hmm.... jak jen to říct... víte to je asi chyba že jsem si vzpomněla na žampiónovou poévku že ale ta s tím nemá co dělat..... nu zkrátka a dobře je to takové vyprávějící...... čímž krásné
01.07.2008 19:16:00 | Já Esther Ruth
je krásná!
18.06.2008 14:54:00 | Ewineccka
Teda Terez, a online... Mmj, skvělá báseň ... taková hypotetická ;-)
18.06.2008 13:43:00 | Jasmin de Paris
Tak se přidej k nám - melancholikům Literu, ať se nás v tý sladký, lepkavý šťáve plácá víc:-)
18.06.2008 10:28:00 | 6thSun