Anotace: ...ze sbírky ...však vy ji poznáte ...
Tahla báseň je lehce uchopitelná, má nádhernou myšlenku...a působí člověčensky...;)
24.06.2008 10:26:00 | Severka
...Jak to říct? Sedla jsem si na zadek, když jsem poslouchala vyprávění námořníka, který se plaví po zemích, kde stále ještě by vidlička byl zázrak, zdaleka tam s těmi lidmi nebydlí idylka, ale to, co mě posadilo, byly jejich oči. A úsměv. Nosím ten pohled stále v sobě a vím, to nejsou oni, kdo je zoufale chudý. Neznám v naší civilizované, upachtěné společnosti člověka, který by se tak krásně dovedl podívat.
23.06.2008 18:16:00 | Iva Borecká
JÁ a ti druzí- myslím, že každý člověk cítí, jen práh bolesti je nastaven různě. Každému se někdy něco stane, těžko vysvětlit/jsou prostě věci mezi nebem a zemí/
Ale moc pěkně vyjádřené
23.06.2008 10:04:00 | SZN
Pocit být přikován hříchem je velmi důležitý, nese Ti sdělení... a nechce, abys na něj zapomněl. Spíš bys měl jít do něj hlouběji... Mně to tento týden taky potkalo...
23.06.2008 09:39:00 | Levandule
...jakožto součást civilizace nemáš čistý svědomí. Souhlasím se spare, magoři jsou na tom líp.
23.06.2008 07:32:00 | Aťan
Tenhle pocit mají jen lidé, kteří cítí.
Buď za něj rád.
I když těm druhým se asi žije líp.
23.06.2008 07:21:00 | spare