Marnost

vlny moře bijí do skal
uteklo vše a hoře potkal
odplula loď v krvi tu stojí
zuřivý přítok mu slzy honí

zůstal sám ve vodním spoustu
světla a lásky nepoznal kousku
nepoznal nic jen zradu a vztek
pod skalou stojí má studený dech

nevěřil v Boha či lásku v svět
vše se rozpadlo nezbyl mu květ
a žádná útěcha žádný klid
jen vlny moře a ty neznaj cit

jen vlny moře a mokrý vzduch
tvrdá skála místa duch
na břehu moře sedí tam
muž co ztratil sebe sám...

přírvy vody tělo vsály
chladem ho objaly ku sobě vzaly
smrtí ho přikryly do modré dáli
zde leží člověk bez lásky i slávy.