Pavučina naděje
Pavučina naděje
Jsem věčná nymfa
spící v kokonu z pavučin.
Chci trochu světla,
potřebuji i stín.
Dávám si narůst
křídla moudrosti...
Je třeba špetka smutku
a kapka radosti.
Živím se
jemným vláknem
svého úkrytu-
-naděje bez konce
(a tisíc pocitů).
Přesto, že stoprocentně vím,
že nikdy nezmoudřím,
s nadějí žiju smrti vstříc.
Až nekonečná nit
se přetrhne
pak...zmoudřím
... a nic víc
spící v kokonu z pavučin.
Chci trochu světla,
potřebuji i stín.
Dávám si narůst
křídla moudrosti...
Je třeba špetka smutku
a kapka radosti.
Živím se
jemným vláknem
svého úkrytu-
-naděje bez konce
(a tisíc pocitů).
Přesto, že stoprocentně vím,
že nikdy nezmoudřím,
s nadějí žiju smrti vstříc.
Až nekonečná nit
se přetrhne
pak...zmoudřím
... a nic víc
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
jako myslenka se mi velmi libi, basen samotna uz mene, ma sve kouzlo, to ano, je dodano tou myslenkou,ale rytmus uz neni takovy...
10.07.2008 20:00:00 | saddova
zvláštní, nicméně přkerásné.-) líbí se mi ta pasáž s nymfou:-) upřímě kdyby měla moudrost křídla, všem by nám uletěla:) krásné:-)
09.07.2008 18:13:00 | Lady Carmila
Aťane, doufám, že těch reinkarnací bude potřeba víc. Rozjásaný život je nádherný "o)
09.07.2008 15:00:00 | Churry