Pohyb a spočinutí
Pohyb a spočinutí
protiklad se rozplynul
Hovoříme a přitom ne
Milujeme a nemilujeme...
protože potřebu BÝT MILOVÁNI jsme ztratili
Jsme v davu, ale nepatříme mu
nenechali jsme se jím prostoupit
Jsme sami a přitom mezi vámi...
protože vy nám naši samotu nenarušíte
Žijeme a chodíme po tomto světě,
ale nepatříme k němu -
můžeme v něm být,
ale on v nás není
Vidíte nás v čase,
ale čas pro nás zmizel -
vstoupili jsme do Věčnosti
Nemáme žádnou motivaci
a stejně dál dýcháme a žijeme
Kráčíme, ale v centru našeho bytí
se nepohybujeme - už jsme všeho dosáhli...
Komentáře (23)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
no já celý život pochybuju... dycky je o čem - dík za odpověď - a někerý věci nejsou zas tak špatný... třeba to "ožením se a založím rodinu"... ale jak říkám(e) - záleží na úhlu pohledu :o)
13.07.2008 13:15:00 | hanele m.
hanele:
Jasně, jenže to bys musela pochybovat celý život, protože celý náš život je subjektivní, zkreslený naším pohledem. Rozdíl co se týče duchovního poznání je. A to je, že tam ten hodnotitel v daném okamžiku chybí ;)
Ale třeba máš pravdu, třeba jednou začnu žít jinak, začnu dlabat maso, opíjet se v hospodě s pseudokamarádama, ožením se, založím rodinu a třeba půjdu úplně jinou cestou, kdo ví. Ale zatím mi to připadá jako bláznivá představa ;)
13.07.2008 13:04:00 | Dao de
dharmaby - nechcu to shazovat nebo rýpat zbytečně ale myslím že stejně nemožeš mít jistotu že je tvůj názor nezkreslený - myslím tak jako obecně - zas je to tvůj subjektivní pohled... esi mi rozumíš - určitě ses někam posunul oproti svému dřívejšímu já - ale nemusí to být definitivní a hlavně ne nezkreslené... beru to podle sebe... :o)
11.07.2008 14:43:00 | hanele m.
Hanele:
vím, protože jsem takového člověka poznal a ten mi rozbil všechny mé divoké představy o lidech naplněných poznáním. Myslel jsem si, že to jsou lidé bez emocí, nic s nimi nepohne, že snad ani nemyslí a teď už vím, že jsem se mýlil a dělal si představy o nějakých supermanech, ve skutečnosti to jsou lidé čistí, přirození, skuteční, protože vědí co vědí ;)
11.07.2008 09:05:00 | Dao de
Teď, už teď jsi tím, čím jsi odjakživa. ;)
Píšeš o mistrech, o jejich tělech, o jejich myslích? Kdo je to, co je mimo čas i prostor? Snad jejich těla nebo jejich mysl?
S tím saháním po kotníky, tomu rozumím, nejde tu jistě o vzhlížení k někomu nebo o ponižování se. Jen jsi si vědom neočištěné mysli, mám to taky tak. Taky to vnímám. Je dobré, že to vnímáš. Zůstat bdělý a pozorný, to je asi jediný lék. ;)
Ti co žvatlají o emocích, emoce tu jsou a budou, i zenoví mistři plakali, oni však vědí, že emoce nejsou jejich, protože tu není nikdo, kdo by je vlastnil. ;)
Aťane, někteří budhisti mají zkreslené představy, já je taky dlouho měl ;)
11.07.2008 08:07:00 | Dao de
asi tomu fakt nerozumím,
myslím, že je tato jedna z těch tvých lepších
a přece u jiných si měl za den přes dvacet i víc bodů
a tady jen kolem desítky ...
P.S. Pro Ty, co by ještě chtěli hájit ŠestéSluníčko,
ty dva komentíky dřív byla provokace :-P
11.07.2008 06:00:00 | Romana Šamanka Ladyloba
znáš knížku Mnoho životů, mnoho mistrů? hned sem si na ňu vzpomněla... a taky na Bacha - Racek a Iluze se mi vybavily...
10.07.2008 14:52:00 | hanele m.
Působí na mě šíleně skepticky, až jsem se z toho celá zamračila...sakriš, jak z tohohle ven? Ono v nás slunce zasvítí, že jo, 6thSune? :)
10.07.2008 13:04:00 | Dota Slunská
kecáš,
jseš drzej
a ještě se necháváš vytočit,
třeba i poznámkama ode mne :)
muhehe
10.07.2008 11:54:00 | Romana Šamanka Ladyloba
LadyLobo: věta z anotace, kterou vypichuješ, měla být zjemněním pro ty, kteří by si báseň vztahovali k mé osobě (páč je v 1.osobě psána) a považovali to tak za nebetyčnou drzost:-)
10.07.2008 08:29:00 | 6thSun
Už trochu slovíčkaříme. Kdokoli se toho jednou dotkne, lidskou snahu všechno popisovat ztratí. A rozhodně to nebude "za nějakou cenu".
10.07.2008 08:26:00 | 6thSun
IMHO nesedí mi tam ta moudrost s tím "Pohlédněte na nás!"
jinak, jsem ráda, že jsi změnil styl ... tenhle mi k Tobě nějak víc pasuje
Ale paradoxně Mistřem jsi, asi ještě nejsi, a pokud o to být Mistřem budeš usilovat, tak se ani nestaneš
ba dokonce, ani když se jim budeš klanět
"nesahám jim ani po kotníky"
To je taky pěkná blbost, každý je ve své podstatě bodhisattva
10.07.2008 08:24:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Všichni máme hluboko v sobě strunu, která chce ladit...S vesmírem, přírodou, lidmi, sami se sebou...Bože, jak já chci věřit tomu, že toho jednou všichni dosáhneme! Protože pak, bude dobře. Ale tady musíme každej máknout sám na sobě-s pokorou. Pokud tohle nebudeme znát, tak co známe?! Děkuju za tohle dílko...*
10.07.2008 08:22:00 | Iva Borecká
Není smetí jako smetí. Já mám svoje smetí docela rád. :-) Nechci být božsky moudrý bez emocí, raději zůstanu Člověkem, který stále chce, aby ho měl někdo rád a zasloužit si to.
(Tyhle fráze, co teď používám, mám natrénovaný s Pavlem buddhistou. :-))
10.07.2008 08:22:00 | Aťan
Emoce mají ten problém, že se s nimi lidé ztotožňují. Smíření, o kterém píšu, je za hranicí ztotožnění s čímkoli, ale teprve tam začíná to pravé dobrodružství. To, co prožíváme nyní, je proti tomu pouhé smetí.
10.07.2008 08:18:00 | 6thSun
DODATEK: Píšeš, že jim nevidíš ani na kotníky - já mívám naopak hrůzu z nekritického a obdivného vzhlížení se komukoliv.
To, co popisuješ, je teorie totálního vnitřního smíření, za cenu odbourání všech emocí: nic nechceš, nic nemáš... jen svoji moudrost. Je to ještě lidské?
S kamarádem buddhistou tyhle debaty vedeme až do ranního kuropění. :-)
10.07.2008 08:14:00 | Aťan