Dočkám se?

U fontány na neznámou dívku čekám,
pro sebe počítám:,,Přijde, nepřijde..."
Do hloubky pohledem zabloudím,
hladina jen postavu jednu odráží.

Místo vedle mne je stále volné,
chtěl bych aby obsazeno bylo.
Tváře kamenné falešně se mi smějí:
,,Zbytečně ji Ty snílku vyhlížíš"

Nechce se mi věřit těm slovům,
ať jakkoliv pravdivá jsou.
Její slib nad vodou mne drží
a nahlodání víry brání.

Křičím marně odpověď svou:
,,Mlčte zrůdy, slíbila to!"
Z úst krutě vyšpulených,
jedovatou slinu vypouští.

Kolemjdoucím dívkám do tváře se dívám,
ta to není, tamta taky ne, že by tahle?...
Odpovědí jsou pohledy udivené,
sem tam i poznámka posměšná.

Myslím že šanci jsem měl,
naděje drobná tu byla.
Tma na prostor kolem se snáší
a já tady stojím sám.

Zklamán pro dnešní den,
rozhodnut pro zítřek.
Znovu sem ráno zajdu,
jednou přece přijít musí...