KDE JSME JEN MOHLI BÝT..?

Prohry, boje, války.
Nesnaž se poohlédnout zpátky,
nebo na tebe dolehne smutek a žal.
Za všechno cos prožil!
a za všechno čeho ses vzdal!
..Cos mohl mít a dokázat?
S kým jsi se mohl v tuto chvíli radovat?
Kdybys neučinil mnohá rozhodnutí..?!

/Snad to, co děláme je správné - litovat marné./

Nevstupuj dvakrát do téže řeky,..
Jenže, co když by to napodruhé vyšlo?
Tak dáváš druhou šanci,
ale třetí už ne.

(K zlosti, když i ta třetí ztroskotá)

Nevíš, co dělat máš.
Co je nejsprávnější netušíš.
Nejhůř se cítíš, když se něco končí.
Ale to přejde, i kdyby jen proto,
že konce dávají šanci novým začátkům.

/A těžké chvíle zažívají ti,
co vědí, že se jejich štěstí rozplynulo.
Nejtěžší ti, co o tom nemají ani tušení a přijdou na to pozdě./

/Nejsmutnější je přijít na to, že jsme udělali špatná rozhodnutí, ale ta obvykle nejdou zvrátit./

(Nejistota dělat správné věci nám zahaluje mysl.)

Ještě, že se nikdy nedozvíme,
zda jsem se správně rozhodli,
nebo udělali chybu.

/Můžeme si jen domýšlet, jaké by to bylo kdyby…/