stopy ve sněhu

chtěla bych tak moc psát
o stopách ve sněhu
jsou tak bílé
neposkvrněné
sedět jen uprostřed zasněženého pole
obklopena stopami

a přemýšlet
o tom
kdo je tam udělal
dumat nad nevysvětlitelným?
každá stopa má svoji nohu

vraťme se na počátek
kdy z nebe padají ty bílé perutě
pokryjí vše

pak neviditelná noha
udělá obtisk
ale perutě neposkvrní
zůstanou pořád čistě bílé

není to dobrým pracím práškem

být tak jako ta noha
chodit po světě
a dělat krásné, čisté neposkvrněné stopy
/ v životech ostatních?/

a konec?
zafouká, zasněží, oteplí se
každý konec je smutný
protože navždy smaže stopy
a už nikdy víc se ty samé neobjeví