maluji

někdy moře je obrázků
jindy zas spousta citu
co napíši dnes já pro lásku
vymýšlím v duše skrytu

jak popsat to náhlé souznění
když pouhý výplod fantazie jsem
najednou vše je jak k zbláznění
letí kol kouzlo a já strojvůdcem

vláček svůj k světlu zamířím
proč ale tak dlouhým tunelem
když v nitru svém barvami zahýřím
namočím štětec a jemným půltahem

vkreslím sem náladu s trošičkou muziky
trošku té měňavé, jako když nad ránem
oznamuji, že nemám rád kdovíjaké díky
protože většinou vždycky a všechno
chci mít zde v sobě a tím i být
protože barvy stejně jak muzika
dokáží jak ladit se světlem, tak i znít ...