Loučím se

Možná bych moc chtěla
Neumět to vysvětlit
Sobě
Ani vám
A žádné z vašich přítelkyň

Jsem jenom těžce zkažená
A všem básníkům bych přála
Poznat peklo
A pak bychom viděli
Že svět je jen přiodřený ráj
A levný parfém, co cítíte z pod klíčních kostí
Je jenom cesta
Za rozkoší
A umělými barvivy

Smrt je neléčitelná
A tak nakonec všichni zemřeme
Ze stejného důvodu
Jako se snažíme nemilovat

POHODLNOST

A touha nepoznat
Nic co by mohlo ohrozit
Naši nasáklost
SNY

A básněmi
Ne nejsme znudění
Jenom nás život odsoudil ke svobodě

...a cenzura už funguje opravdu jen v Číně dámy a pánové
stejně tak továrny na absolutno
a náměstí Nebeského klidu...

a ve svých srdcích přeci jen nejsme nebesky klidní
ani když voní tráva
a je nad slunce jasné
že dnes ještě nezemřeme

loučím se s jedním z mála nebí
kde se dá virtuálně létat
a zemřít
do minuty

/a přitom i stihnout oškubat pár kuřat
a nakrájet cibuli/