Svět je krásný, ale žena je krásnější

Včera měl jsem svět krásný,
dneškem upravuji vše co se dá,
svět je krásný, to je pravda,
ale žena, žena je mnohem krásnější.

V noci, v parku při hvězdách,
objetí krásně hřeje, polibky na ústa,
ruce v dlaních, oči zavřené v temnotách,
měsíc je svědkem, že je tak nádherná.

Ladná za denního světla,
kousíčky ňader z pod šatů vystrkuje,
dívá se s úsměvem, vábí hrozně ráda,
má dar, muže nádherně oblbnout.

Protože žena je krásná,
jak růže, její poupátko nerozvinuté,
jen trny, ale ty se dají snést.

Ve větru unášena vlasy,
s myslí kupředu letí,
modré či nádherně zelené či hnědé,
oči dívají se do duší, a kouzlí.

Kouzlí tak jak jen to ženy umí…

Protože svět je krásný,
ale žena,
žena je krásnější…