Je to ráj?

Na útesech korály,
jež z bájí jsme kdy znávali.
Živé jest tu všechno dost,
z duší neční žádná zlost.
Je to snad ráj? Či jsem mrtva?

Žádná pře, žádný lov,
k mluvě netřeba slov.
Vítr sotva listem hne,
slunce nesežehne.
Je to snad ráj? Či jsem mrtva?

Bez vůně, bez hladu, bez žízně pít,
bez chtíče, bez citu, prostě jen být.
Stejný sen, bez strachu, každičkou noc,
bez touhy být víc, míti moc.
Je to snad ráj? Či jsem mrtva?

Nedoufat, nesnít,
budoucnost nemít.
Jen dnes, teď a tady,
nemoci slyšet rady.
Rady duše, kterou nemít,
žádnou cestou nejít.
Je tohle ráj? Či je to smrt?

Ostrov plný zapomnění…
Ráj se v noční můru mění…
Je ráj smrtí? (Či smrt rájem?)