Jako bych se díval do roztříštěného zrcadla

Na zemi
leží střepy zrcadla
s detaily toho co jsem já
a mají daleko
k celkovému odrazu.
V příliš zjevných podrobnostech
odtržených od celku
vytváří se představy
v myšlenkách
do iluze
do zkreslené reality...
A tak jenom hádám
ze střepů zrcadla
jaká je podoba
celkového odrazu
jako bych se nacházel
před Falešným zrcadlem
od René Margrittea
a snažil se rozluštit sebe.
Přitom se mi zdá
že to jenom já
vidím se v částech.