Můra na slunci

Hašteřivý cvrkot a slunce žár
vábí černou kuklu v trávě.
Ten malý tvor uvnitř,snad se i bál
jak paprsky hladily ho hravě,
přimkl blíž svůj temný háv
a nepustil je dál.
Přicházel večer,v kostele zvonili klekání
mně dýchalo se mnohem snáz.
S usměvem k můře se nakláním
a šeptám:"Přišel tvůj čas"
Tu noc dalo se z nebe číst,
spáčův neklidný byl sen.
Z lesů hřměly tóny varhanů.
A když jitro přinášelo nový den,
zbyl v trávě už jen prázdný list.