Lukášovi

Když jednou večer, přišla mi zpráva.
Doufala jsem, že je to ta na co čekám,
Ta pravá.

Otevřela jsem to psaníčko,
lekla jsem se, ale jen maličko.
Začala jsem dlouhou báseň číst…
a vzpomněla na pár krásných míst.

Když četla jsem dál a dál,
ohnivý plamen ve mně hned vzplál.
Napsal to pro mě milý kamarád,
co píše mi,
jak hrozně mě má rád.

Mě nezbývá nic jiného,
než odpovědět básničkou,
že rada tě budu mít,
po dobu celičkou.

Jsi nejlepším přítelem,
a já nikdy nezapomenu ta tvou roli,
když si byl ctitelem.
Byl si tak roztomilej.

U tvé básně, chtělo se mi brečet
a u nohou ti klečet
a děkovat že jsi,
jsme jak dva nerozluční psi.

Chci ti říct,
že mám tě strašně ráda
a děkuju že mi děláš kamaráda.