Samota

samota
hedvábnou dlaní
slzou po slze
vyryje vrásky
nesmíření

samota
s odstíny hořké
všech jedů světa
bizarní mosty
pro trochu tepla
stavěné léta

samota
tóny z přervaných strun
pláč polknutý v dechu
láska mrtvými prsty
hladí beze spěchu

samota
jak ledový vodopád
zamrzlý před dopadem
a neslyšné "snad"
bezpočtukrát smažem

samota
vchází při kremaci naděje
nezvaný host
co nezůstane na prahu
marné je
zas ztrácíme odvahu

samota
jak přehluboký reliéf
všech vzpomínek
jediná vše
přežije