Balada o víle a poutníkovi

Anotace: Odpusť, poutníče. Odpusť, citlivá duše... Odpusť, vílo. Je mi to líto, tak líto.

Měsíc právě otevřel oči
Ručička hodin poposkočí
A jednou nadechnou se žíly
Maličké, překrásné víly

Po ostré trávě jako rosa
Tancuje něžná víla bosa
Tancuje tanec pro poutníka
Jenž nebojí se, neutíká

Je tichý poutník beze jména
Však v srdci jeho cosi sténá
A křičí bolestí, chce ven
Chce spatřit světlo, vidět den

Uvidět noc a její kouzla
Tak muži ruka k pasu sklouzla
Jak zloba prolomila hráz
Ten tanec víle zlomil vaz

Povolil poutník na opasku
Pět dírek, které drží lásku
Jíž víly tanec vzbudil k žití
Lépe než horké moudré pití

Tak poutník s odhodláním biče
Ukojil všechny těla chtíče
Uprostřed lesa na mýtině
Ve ctnostém, čistém víly klíně

Měsíc si právě zakryl oči
Ručička hodin poposkočí
Naposled nadechnou se žíly
Maličké, zabité víly

Autor Bůchví..., 28.09.2008

Přečteno 430x

Tipy 21

Poslední tipující: Alasea, Ishtar, malá čarodejnice wiggová netopýrková, střelkyně1, klara07, Ještě dítě, yourqueen, Holis, Myrja, dablik007, ...