Zdání
Zdání
Anotace: Takhle to dopadá, když se probudím do depresivní půlnoci a nevím co s časem...
Sbírka: Nejbližším
Okraj světa našel na vysokém srázu,
stál tam a poslouchal zbytek všeho.
Touhy unášené vánkem, v podobě vzkazů,
vnímal sám sebe a běh života svého.
Nebylo úpatí, jen konec dalšího z lidí,
i každý nádech hlučný zdál se.
„Odkazy krásných času někdo z vás vidí?“
Naslouchal ničemu. Stál tam a bál se.
Udal nový směr a udělal krok,
poté počítal minuty, hodiny a dny.
„Bude tomu brzy rok…
Stále padám s úsměvem do tmy.“
stál tam a poslouchal zbytek všeho.
Touhy unášené vánkem, v podobě vzkazů,
vnímal sám sebe a běh života svého.
Nebylo úpatí, jen konec dalšího z lidí,
i každý nádech hlučný zdál se.
„Odkazy krásných času někdo z vás vidí?“
Naslouchal ničemu. Stál tam a bál se.
Udal nový směr a udělal krok,
poté počítal minuty, hodiny a dny.
„Bude tomu brzy rok…
Stále padám s úsměvem do tmy.“
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
padat s úsměvem do tmy.. nevím, jestli Já jsem tu ta divná, ale je to docela lákavá představa.
03.10.2008 10:30:00 | prostě Zuzana