Naučím tě létat...

Nepůjčím ti křídla... naučím tě létat.
Naučím tě vidět všechny krásy světa
a tvé smutné oči prozářím svou touhou.

Naučím tě létat jak jen ptáci umí,
neboj, je to snadné, rychle porozumíš.
Do oblak tě vezmu na vteřinu pouhou.

Ukážu ti z výšky zemi, modré moře,
ukážu ti lidi, jejich štěstí, hoře,
všechny krásy světa pochytíš svým zrakem.

Vyletíme spolu kde se hvězdy třpytí,
spatříš pole, lesy, sladké luční kvítí,
spatříš starou ženu jdoucí vlčím mákem.

Vidíš? Je to snadné - nechat se nést větrem.
Vždyť už dávno nejsi smutným Černým Petrem!
Dávno, holka, nejsi skřítek v černém hávu.

Je už z tebe žena, milé dítě světa
Lehce se ti nyní nad vším smutkem létá
Tak se, milá, usměj, nevěš přece hlavu!