Smrt

V závoji z pavoučích vláken,
Tančí v nocích hvězdnatých,
Bosá na koberci z mechu
Pláče slzy svatých.

Za hudby kapek deště,
Vlní se mezi pařezy a hlínou,
Bez vrásek a stopy času.
Slzy kanou špínou.

Na špičkách ladnými pohyby,
Kouzlí tanec pro mrtvé
A národ největší
Jí nesleduje poprvé.

Oslavuje příchod nových,
Však sláva mísí se s žalem,
V rytmu umrlčích vzdechů,
Smutek line se davem.

Přes závoje do tváře jí nevidí,
Dokud neodhrne roušku svou,
Do tmy září tvář krásná,
Pohleď! Na mrtvou…

Mrtvá se již zrodila,
Za časů dávných…
A smrt s ní vždy chodila,
Ve svitu měsíce hledíš do tváří kostnatých…

Prázdné důlky a rty bez tkání,
Hruď ve které srdce netluče,
Bolí jí úděl takový…
Tak pojď do chladné náruče.

A tanči sní do skonání světa…
V kapkách rosy a v šumění trav.
Nech se hladit větrem
A teď už se s ničím netrap…