Meditace o Rhianon

Tiše sedím ve svém pokoji
a kolem zuří třetí
i čtvrtá světová válka
ve vzájemné symbióze.
Tiše sedím ve svém pokoji
a za mnou se hroutí
Wall Street i ten chrám
v Jeruzalémě.
Tiše sedím a naslouchám
prastarému ptačímu jazyku,
kterým už dnes nikdo nemluví.
Pak vstanu a
uvařím si čaj.
Nic se nezměnilo.

Přímo uprostřed
Ayersovy skály čekám na muže,
jenž se znal s Johnem Dee.
Čekám tu na poslední příčku
v kole Věčnosti a pošetile si přeji
ještě jednu navíc.
Čekám tu na návrat Doby snů,
na návrat Alchera
a obnovení kina Dukla,
což je z toho všeho
největším bláznovstvím.

Cyklická otrava hráče
na digeridoo se může
projevit i sněžnou slepotou
ve skleníku sněžného muže.
Taky má rád orchideje.

Je hazardní záležitostí nechat
se chytit časem za paty.
Vzpomeňte si třeba na
chudáka Achillea.
Venku se mezitím může
snést černý satén večera a stavitelé chrámů
budou nuceni
rozsvítit lucerny.
Esbat může začít.