Na Skácelce v Kéniku

Na Skácelce v Kéniku

Útulné prostředí prokouřených stěn,
pojalo mě do své charismatické žluti,
nejapné euforie každodenních zpráv
a zpuchřelých starostí všedního života,

nedaleko tise umíral rozviklaný kulečník,
přestárlý pes z posledních sil sténal
uvítací árie pod nablýskaným radiátorem
a všude tekly proudem alkoholy,

jejich specifická vůně protínala mlhu dýmu
i bezvýznamné obrazy omšelých telenovel,
unavená číšnice nahodila vlídný úsměv
a nastavila již méně vlídné ruce…

fernetovými jiskrami osvícený bob
slopnul čerta a přistoupil k rozhodujícímu tahu:
na šachovnici šach mat,
alespoň pro dnešek,
zavíráme vážení!!!