Neuvěřitelný…

Prsty rozedřený od strun.
Šrámy jako koleje.
A stejně pořád hraješ.
Neuvěřitelný...

Dál
dál
tóny kanou pomalu,
opatrně
spoutaně
aby nebylo slyšet
jak ti smývají z konečků vlasů
červenej inkoust

Prsty rozedřený od strun.
Šrámy jako koleje.
A stejně pořád hraješ.
Neuvěřitelný…

Dál
dál
stojíš na podiu
když už bedňáci odnesli
repráky v tvým srdci
který jsi měl
stejně jen půjčený
od hluchý bubenice z Litvy

Prsty rozedřený od strun.
Šrámy jako koleje.
A stejně pořád hraješ.
Neuvěřitelný…

Dál
dál
jako bys pořád čekal
že něco samo přijde
ale ono nic
jen tvoje vlastní melodie
jinak tichoprázdno
v hlavě i v srdci

Prsty rozedřený od strun.
Šrámy jako koleje.
A stejně pořád hraješ.
Neuvěřitelný…
Nepochopitelný…

Skutečný…