Už ne

Už nebudu
jen depresivní loutkou
na vašich nitkách.

Už nikdy víc
zavřená do klece
trojrozměrných snů.

Už nebudu stát
o krvavé polštáře
a slzavé žiletky.

A nebudu psát
básně hodné
mrtvé baletky.

Již nikdy víc
v kapce alkoholu
odprostit se
od srdcebolu.

A přestat obdivovat
barevná sombréra
ale hlavně
Baudelaira.

Když mě to do rána pustí
přísahám
už nebudu
depresivní marionetou.

/však těžko říct
zda osud můj
nekončí
touto větou/