Fantasie

fantasii meze se nekladou
zašeptá s nadějí pouliční dáma
podpatky klapou bytem z rána
deštivé nebe zmuchláš pod hlavou
a srdce, tím se šíří rána
neboj se, dětské sny se nekradou

fantazii meze se nekladou
a když, tak jenom nenápadně
měsíc je strnulý lihem na dně
a duše, ty nás nenajdou
ozvěny šíří se světem splavně
naději do sklenek můry nakladou

fantazie
ta tichá dáma v černém flóru
u domovních dveří teď žvýká gladiolu
prsty mrazem ztuhlé kliku nenajdou