Časy...
Časy...
kdy jsem brečela zlostí, co všechno nemám…
dovolenou u moře
toho pravého muže
míň kil
vysokou
vlastní byt
Bývaly doby,
kdy jsem plakala lítostí nad tím,
o co jsem byla ošizena…
o dětství
o zdraví
o lásku
Bývalo,
že jsem měla vztek na sebe…
málo jsem pracovala
málo dala
málo milovala
málo cvičila
málo studovala
málo udělala
Bylo,
že jsem vzlykala nad jinými
nad dětmi bez dětství
nad všemi jinými nemocnými
nad ostatními bez lásky
Trvalo to roky…
po letech
vyčerpána vlastním vztekem
nenávistí
bolestí
samotou
Unavena tím vším…
došel mi dech,
a já padla na dno
slyším TICHO
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
hra na temný struny... někdy si říkám, že by bylo dobrý se k tomu bodu konečně dopracovat... ale neuvíznout tam
silná
24.02.2009 22:49:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Jsi opravdová ve všech směrech.... Ticho = vím.
Ale ono ticho ti to samo neřekne.
Před tvými úvahami smekám.
19.12.2008 08:32:00 | Marfuša
tak jsem si teď řekla, že si vezmu ponaučení...
a už se nebudu snažit přebíjet ticho hudbou, abych pochopila správně, jaké to vlastně opravdu je... Být sama
11.12.2008 22:59:00 | Anewue
Drahý spare, Tvé dílko mne nesmírně bolí, dotklo se mne až v hloubi duše... Věřím, že jednou... jednou bude lépe. Posílám pohlazení a lehce chcu narušit to ticho. Neseď tam mocka dlouho, odraž se!
10.12.2008 12:15:00 | NikitaNikaT.
slyším ticho znít
a zní hlasitě
říká
měla bys sobě
dárek dát
co podobu má
tvého skutečného
já...
09.12.2008 19:52:00 | Mbonita
Na dně si člověk aspoň může sednout nebo lehnout..a je tam ještě ten klídek a útulno. A až Tě to tam omrzí, můžeš se odrazit! Dno je vlastně svým způsobem fajn :-)
A už tolik nelituj..nech to teď mojí generaci :-D
09.12.2008 17:53:00 | Chancer
Poznání sebe sama...a to "dno" je odrazový můstek do krásných dní... a jen takové Ti přeji.
09.12.2008 16:59:00 | labuť