Balada pro dívku aneb Sedmero vran

Sedmero vran
na poli kráká
že dívčino srdce
mladík si láká

tam pod stromy v
chládku, ve stínu lesa
dívčina duše
radostí plesá

naivně miluje
nevidí zradu
prostá ta dívka
z okolí hradu

něžnými slůvky
mladík ji hladí
tak jak to umí
nelidští hadi

když jeden se měsíc
se druhým střídá
nemnoho lidí
dívčinu vídá

prochází lesem se
slzavou tváří
vyhýbat lidem se
všemožně snaží

proklíná život a
osud sám
bolestně naslouchá
skupince vran

zapadá slunce
kolem se smráká
sedmero vran
na poli kráká
že další dívku
mladík si láká