Vánoce
Vánoce
svátky na sklonku roku,
svěcené božstvu bez svatostí.
Bezbožně zavalené modlami darů,
kropené chlastem
a křtěné slzami…
Nemám je rád,
ty svátky hojnosti
a obžerství
a plýtvání.
Závody ve „zbrojení“
kdo daroval víc,
kdo dráž…
Nemám rád ani
toho senilního dědka
ve směšné červené čepičce,
s falešným vousem
a falešným úsměvem.
Chřestí měšcem
se zlatými mincemi
a z jeho nablblého „hou hou hou“
je mi na zvracení.
A taky do pláče.
Stejně jako tomu malému neviňátku
na slámě ve chlévě.
Stejně jako Josefovi
a Marii…
Přiznávám,
že se mi stýská
po slaměných ozdobách na stromečku,
po bakelitovém autíčku na setrvačník,
po svetru, co potají upletla maminka,
po plechovém parním válci…
Že se mi stýská
po večeři vedle kuchyňského sporáku,
slavnostním oblečení v ten večer
i po vůni purpury…
Voněla i v obchodě,
kam jsem s maminkou chodil
a paní prodavačka (co mě znala jménem)
se vždycky usmívala.
I Jezulátko ve výkladní skříni se usmívalo
v jesličkách
v Betlémě…
Přiznávám,
že se mi stýská
po kolekci čokoládových bonbonů
a pusinkách z vaječného sněhu.
Takové uměla jen naše babička.
A dárky, dárky nosil Ježíšek.
Tenkrát ještě mohl, protože
dárků bylo málo,
jen tak – symbolicky
a on je snadno unesl,
mrňousek.
.
.
.
.
.
Nemám je rád
tyhle Vánoce.
To asi proto,
že přestaly být
Vánoci.
Přestaly být
těmi svátky
klidu a míru
a obyčejné
lidské
lásky…
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Jaký si to uděláš, takový to máš... zní to tu často. Jenže... Většina ty Vánoce netráví sama, a musí brát ohledy na ty ostatní... hledat kompromis... nebořit sny a nálady jiných...
Ať jsou Vánoce s dárky nebo bez, s lososem nebo obyčejným řízkem... vždy to bylo a je o toleranci... kterou nenahradí žádný druh rebelství, nenálad a antipocitů vánočních nálad, které každý z nás má promíchány z vůně jehličí i slz zklamání, stesku...
Vánoce jsou o toleranci. O lásce k blízkým. A pro mnohé je až na posledním místě nějaký náboženský podtext... který se však v rozumu cpe na místo první... asi právem. Ale proti této davové vlně stejně nic nezmůžeme... Možná... až budeme úplně sami... A to taky není žádná výhra.
23.12.2008 11:30:00 | Levandule
ST! je za obsah, vyjádření a upřímnost... kterou si možno myslí hodně z nás...
19.12.2008 10:44:00 | NikitaNikaT.
Na těhto slovech vidím hodně opravdového...Alespoň je uvnitř ale ukryt ten pravý smysl
A já tedy vánoce ráda mám a moc...ač někteří lidé blázní a dělají gesta bez prožitku, cítím se v té době víc imuní než jindy...
A už mlčím. :)
18.12.2008 22:42:00 | Isobel
P.S. Dav nevznikl, ten byl vždycky. Kdopak např. pomohl Hitlerovi k moci? (všímáš si, jak umocňuji vánoční atmosféru? :-)))
18.12.2008 15:41:00 | Aťan
...ale i tak se nenech vtáhnout. Hlavně by byla volovina násilně korigovat dav, domnívám se.
18.12.2008 15:37:00 | Aťan
Přátelé, já se snažím "nejít s davem", ale co mě rmoutí je to, že tady ten dav vůbec vznikl a jak úporně se nás snaží vtáhnout... :-(
18.12.2008 14:49:00 | G.P.
voděnka řekla: Vánoce jsou takové, jaké si je uděláme...a má můj souhlas...nemusí se jít s davem
17.12.2008 23:45:00 | Lota
U nas nastesti jeste porad voni pomerance a slamene ovoce na stromecku a po veceri, skoro vedle sporaku, zvonime zvoneckem na Jeziska ve svatecnim obleceni, a doufam, ze vanoce, jake jsem prozivala a prozivam, jednou ukazu i svym detem, ty klidne, pohadkove s koledou...
17.12.2008 22:06:00 | Montynka
Tak nějak musím souhlasit s Tebou i s voděnkou...mám stejné pocity...Snad až vůně Štědrého dne, ve mě probudí, tu pravou atmosféru...
17.12.2008 20:57:00 | labuť