Cesta osudu

*

Osudem daná k zamyšlení
až k tobě přivedla mě cesta,
čas výsměchem své zuby cení,
nechci být předposlední ze sta;

jak magnet přitahuješ ženy,
z tvých očí bodají mě meče,
ústa jak meloun rozkrojený,
jen slíznout šťávu, co z něj teče;

z té nebezpečné kombinace
mě málem berou křeče
a bez ohledu na ovace
čekám tu na svůj osud vkleče.

*

*