Díky, Niky:
Bez uzdy i bez sedla
na oře bych nasedla
stínem hor a tichem lesů
svůj pozdrav já tobě nesu.
23.12.2008 16:50:00 | Kapka
Tak víš co? Příště osedlám krásného oře... a vydáme se třebas k hoře... jen tak přírodou... ju? A žádný smutek, ten nech hned někde na začátku cesty a už nikdy se pro něj už nevracej...
22.12.2008 23:41:00 | NikitaNikaT.
Dobrý den,
Vaši báseň jsem prošel několikrát a nakonec v ní asi našel myšlenku..zajímavý a jednoduše provedený nápad.Škoda, že radějí zkoumám něco méně konkrétního, což ovšem není Vaší chybou, nýbrž mou zálibou v abstraktnu a tajemnu.
21.12.2008 15:22:00 | Antonín Sander