cestou...

prolezl jsem
v pyžamu s klokanama
měsíční dírou
v černém plotě
a procházim se
po pustém nástupišti
mrňavého vesmírného letiště…

dopravní draci přilétají
ale nikdo nevystupuje
ani nenastupuje
tak jen doplní palivo
a odlétají…

v hale osamělý zřízenec
nakoukl do ruksaku
plného větrných mlýnů
znuděně prošacoval
mé děravé kapsy
orazítkoval galaktický pas
a s prázdným pohledem skrze mě
utrousil na půl úst ,,šťastnou,, cestu…

nasedl jsem
letuška se mile usmála
dnes jste jediným pasažérem
do mlhoviny stínů
na ztracenou planetu
takže máte exkluzivní třídu
všechno zdarma
a výhled přímo chřtánem…

chvíli jsem sledoval zprávy…

co mě pobavilo bylo
že někde na Zemi prej
nějakej klouček Ježíšek
rozdává hodnejm lidem dárky…

vypnul jsem to…

dal si párky se zmrzlinou
láhev dragonský slivky
do uší pustil sonety
cembala a houslí
a od stewardky
se nechám vzbudit
až na tři kašpárky…

jo ještě než usnu
všem kdo zrovna tohle čtou
veselý chvilky
a spoustu vánoc...
a přání?
ty se neříkají
pak se možná splní
Dobrou Noc…