Konec temných dnů

Nech mě plakat na oltáři
na poslední mši letošní
nech tiše mě spát
ať nikdo neví, ať nikdo netuší
jak moc mě to bolí

Ať tma mě obklopí
jen od svíčky temný stín
tvého těla žár
jen dál, zase mě spal...

V poslední hodince
nech mě dýchat, nech mě žít
poslední nádech
co naposled říct?
Slova plná lásky?
Nebo nenávist?
Pravda to musí být...

Svět mě ničí,
nedá mi spát,
láska mě mučí,
musím se jí bát,
nenávist mě obklopuje,
už nechci víc ji znát,
přátelství mě unavuje,
musím jen dávat a nikdy brát,
štěstí, co je to?
Jen krutý žert.

Tak a teď mi řekni,
proč mám dýchat? Proč mám žít?
Řekni mi ten úžasnej důvod,
proč bych s tebou měla být?
Nepovíš? Nevíš?
Ale stejně se mi divíš....

Tak nech mě spát...
plakat na oltáři...
se stříkačkou pod kůží...
s flaškou v ruce...
s cigaretou v puse....
s tvojí tváří v mé mysli....

Směj se mi, směj...
že nemyslím na rodinu, na kamarády, štěstí...
Směj se, směj
že v posledních chvílích
myslím jen na něj...

*Ozvala se rána*

.................

Nebude nic,
tys nechtěl víc
Tys to taky vzdal
boj si neprohrál, ani nevyhrál
nohy na ramena si vzal
a tiše jsi utíkal
To ty sis vybral cestu
To ty.....
Nenávidím..... a miluju...