Za žabičkou
Za žabičkou
Anotace: Je to o smrti, ale sranda. Ve sklepě jsem našel vysušenou žabičku. Tak jsem ji vystavil jako Vokálečskou mumii na svém hrádku.
Do vlhka a do zimy
Ke mně jsi vešla
Ač zcela jistě bez viny
To pěkně ses spletla
V domě celou zimu
Topil, bych nezmrznul
Však tys celá v hladu
žabí Bůh ti ortel vyřknul
Našel jsem tě po roce
Na dně kýble sušenou
A za chvíli Vánoce
Těžko sestry vzpomenou
Pověsil tě na nitku
Mezi sbírku umění
Tvojím tělem straším dívku
Ta mě ráda odmění
Pozn.: Na prohlídku své sbírky umění zvu nejen mladé dívky, ale i zkušené ženy.
Je pravda, že ty zkušené se sbírkou příliš nezdržují.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
sbírka mumií paralelně se sbírkou štětek? ó, tys velký duchem aj činy :o)
11.01.2009 16:10:00 | hanele m.
umění láká
budeš mít doma fronty
budeš-li chtít
snad
můžeš mě jako průvodkyni
zaměstnat:-)))
11.01.2009 14:17:00 | Mbonita
dobrej nápad na dekoraci, teď si představ, že v nějakém paralelním žabím vesmíru si žáby zavěšují na nit vysušené lidi:)
11.01.2009 12:21:00 | Squat_the_world
Voděnko milá, opravdu,
já nemám dobrou povahu.
A co všechno popletu,
když nemyslím jen na tetu,
a co všechno už jsem zničil,
to nezachrání nářek ničí,
však nelamte přes mě hůl,
vždyť jsem člověk, a ne vůl!
11.01.2009 12:02:00 | Zasr. romantik
Včera se mi líbil komentář, jak Jsi byl v háji po nějaké domácí hádce a šel k Labi a pak do vinárny: a pak napsal básničku - to bylo velice lidské...
11.01.2009 11:57:00 | rybí prdy