„Teda vy jste nastydlý. To vás pani v noci pořádně nepřikryla co?“
„Ale ne, (hepšík) Ve stodole jsem spravoval traktor a pořádně tam profukuje. Nahoře je otvor pro holuby, aby mohli létat sem tam.“
„A vy máte holuby?“
„Ne, ale třeba jednou budu.“…
28.01.2009 15:41:00 | kouzelníček
Zdá se, že život sám vedl Tvoju ruku k nápsání těchto myšlenkových, pro mne i docela bolavých veršů... též bych zvlolila jedno slovo ... Ralita.
20.01.2009 07:14:00 | NikitaNikaT.
...ä to je dobře, páč čím méně jmén tě zatěžuje, tím větší svobodu máš:)
15.01.2009 19:14:00 | Squat_the_world
...i když jsme bezejmení, vlastní život snést dá se, pokuď si ho blízcí cení.
13.01.2009 14:34:00 | Kapka
Bezejmení...nejde o slávu...jde o to, že Tvoje úžasná slova, vedla k zamyšlení... :-)
13.01.2009 12:12:00 | Lota
To víš, že nechám... :) jen jsem Ti ve vzkazu vysvětlila, jak jsem to myslela já. Ale je dobře, když si najde každý to svý, co ho osloví.
13.01.2009 10:08:00 | Triffid Kolbe
Mně to z toho ale pořád vylejzá stejně, ať to čtu jak chci, uznávám, že si to k tomu možná trošku přitlačuju, ale tá báseň je dejchavá a nenutí striktně k jednoznačnýmu výkladu...nech mi ten můj :-)
13.01.2009 10:06:00 | 6thSun
A je to snad i dobře...naše jména, práce, společnenské postavení (...), to všechno jsou jen pomíjivé formy, se kterýma se většina lidí ztotožňuje do morku kosti, aniž by měli tušení, že jejich podstata je až za nima...TA pravá, bezejmenná...
13.01.2009 09:42:00 | 6thSun