Zase sněží

nic
roztleská dnešní večer
stíny pod obočím
v pokleku přijímám
kopnutí do tváře
sama se škrtám
z tvého diáře
cesta je slepá
hladím možnosti
položené na obrubníku
kolik jich vede
do nebe?

Zase sněží,
ztratí se stopy
našich omylů
přezujem si
promáčené boty

na parapetu taje
dobrá nálada
jistota prožitého času
je jediným
bohatstvím
(dnes jako zamlada)
:-)